O-tanci
09. Kdy,když ne teď?
30.11.2007
Jsem poslední dobou ve fázi života, kdy hodně věcí přehodnocuji. Myslím, že jsem dospěla do stadia, kdy si říkám – ano žít musím teď, mít radost taky teď. Kdy jindy? Štěstí,to je vlastně cesta složená z malých radostí. Rozhodla jsem se, že nebudu na nic čekat a říkat si – až někdy,ale že to až NĚKDY proměním ve slogan.
KDY? Když ne TEĎ?
Takže se snažím každý den, abych měla z něčeho,alespoň drobnosti, radost. Dnes jsem si koupila dobrý oběd, pokud mám chvíli a odpočívám i to si snažím uvědomovat. Jde o různý úhel pohledu. Já se rozhodla, že i ze špatných věcí se poučím a pokusím se na ně koukat pozitivně. Lehce se to řekne,já vím,ale zkuste to.
Už delší dobu koukám po profesionálním kostýmu na mě. Zjistila jsem,že v Čechách prostě neexistuje. Buďto je mi malá podprsenka nebo vypadnu z pasu. Tak jsem se rozhodla, že si ho ušiji. Aby profesionální kostým vypadal profesionálně, vyžaduje to správné součásti. Včera jsem si v jednom obchodě koupila flitrové výšivky. Nádherné,až oči přecházejí a už se strašně těším,až došiju tmavě modré sametové šaty co mám doma. Taky na to šlo nahlížet tak, že žádný kostým na mě není a tudíž je to pro mě katastrofa,ale proč? Proč si budu kazit den, proč budu naštvaná, když tím stejně nic nezměním? Kostým si ušiju.To je fakt a je jen na mě z jakého úhlu pohledu se na to budu dívat.
O víkendu jdu na seminář Dabke. Už se strašně těším, příští týden jdu na dokonce 10tihodinový seminář na Tribal.Bude to trochu hektické,ale chci se zdokonalit. Kdy jindy,když ne teď? A že budu utahaná jako kotě? Ano budu,ale budu šťastná. Od toho se odvíjí i můj vztah k ostatním lidem.Když budu šťastná já,bude šťastná i moje rodina. Pro ně je lepší,když mě uvidí sice míň, ale šťastnou a spokojenou, než mě mít pořád doma, ale protivnou jako noc.
Ty samé pocity zažívám na hodinách výuky. Přiznejme si, že ne vždy se mi chce.Člověk je utahaný, někdo ho naštval,něco ho bolí,ale když už překonáte tu nechuť a do té tělocvičny dojdete,tam to z vás spadne a začne vás tanec dobíjet. Tančím a tančím a přestanu myslet na problémy, co jsou někde kolem, vyčistím si hlavu a můžu pak pokračovat dál.
K dobrému pocitu z tance patří i to, v čem jsem oblečená. Nosím takové věci, bylo vidět na nohy. Sárí nechávám doma. Udělejte si radost , kupte si kolovou sukni nebo tričko jen na tanec. Na tričko není problém našít kameny nebo flitry. Penízkový pás se dá sehnat též za slušnou cenu. Jde přece o mě ne? A kdo mě jiný pochválí, když se nepochválím sama? Kdo mě bude rozmazlovat, když ne já sama? Jde o ten pocit vnitřní pohody…..
Takže tančeme ať je nám dobře po těle i po duši.
A příště už budu zase psát o tanci.
Komentáře jsou uzavřeny